Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Hodnocení zdrojů

S dostupností informací přichází i riziko nespolehlivých, zavádějících a nekvalitních zdrojů. Existují ale různé nástroje a kritéria pro efektivní hodnocení kvality elektronických informačních zdrojů.

Je důležité umět rozlišovat mezi věrohodnými a nevěrohodnými zdroji, porozumět důležitým faktorům, které ovlivňují kvalitu informací, a v neposlední řadě získat schopnost samostatně rozhodovat, které zdroje jsou pro naše potřeby nejrelevantnější a aktuální. Musíme si ovšem uvědomit, že spolehlivost zdroje není absolutní a může záviset na konkrétním tématu nebo typu informace. Existují ale kritéria, která nám mohou pomoci při prvotním rozhodování, zda danému zdroji můžeme důvěřovat a zda je vhodný pro naše studium.

Tip: Nejste si jistí, zda je webová stránka důvěryhodná? Vyzkoušejte u ní CRAP Test, který se zaměřuje na čtyři hlavní oblasti: aktuálnost (Currency), spolehlivost (Reliability), autoritu (Authority) a účel (Purpose).

crap test

Nejčastější chyby

Nejčastější chyby při posuzování kvality zdrojů

  • Nedostatečné ověření zdroje: Spoléhání se na informace z prvního zdroje bez jejich ověření jinde. Nedostatečné ověření může vést k použití nekvalitních a nepodložených informací.

  • Nízká mediální gramotnost: Omezená schopnost kriticky posuzovat informace a rozlišovat mezi věrohodnými a nevěrohodnými zdroji. Snadněji tak uvěříme dezinformacím a falešným zprávám.

  • Využívání webových vyhledávačů: Spoléhání se pouze na webové vyhledávače jako je Google, a nedostatečné využívání odborných databází a knihoven. Je tak omezen přístup ke spolehlivým a ověřeným zdrojům.

  • Nedostatek citací a možné plagiátorství: (Ne)uvědomělé plagiátorství nebo neadekvátní použití informací bez správného citování.

  • Důvěřování neověřeným zdrojům na sociálních sítích: Náchylnost věřit informacím získaným prostřednictvím sociálních sítí bez ověření pramenů a následné šíření nepřesných informací.

  • Nedostatečná pozornost vůči autentičnosti a zdroji: Přehlížení autentičnosti zdrojů a důležitých informací jako je datum vydání, jméno autora, instituce nebo země původu. To může ovlivnit spolehlivost a kvalitu informací.

  • Předsudky a selektivní vyhledávání: Ovlivnění svými vlastními předsudky, hledání pouze těch informací, které potvrzují naše stávající názory, a ignorování jiné perspektivy.

  • Nedostatek schopností fact-checkingu: Nedostatečná vybavenost potřebnými nástroji a schopnostmi pro ověřování faktů a pravdivosti informací, což vede k přijímání nespolehlivých zdrojů.
Věrohodné vs. nevěrohodné zdroje

Rozlišení věrohodných a nevěrohodných zdrojů

I laik v určitém oboru by měl zvládnout zhodnotit, zda může zdroji, se kterým pracuje, důvěřovat. Stačí, aby si všímal typických znaků, které mohou věrohodné a nevěrohodné zdroje vykazovat.

Znaky věrohodných zdrojů:

  1. Připsání autorství:
    • Spolehlivé zdroje jasně uvádějí autora. Autory jsou odborníci ve svém oboru nebo renomované organizace s odbornými znalostmi v dané oblasti.
  2. Ověřitelné zdroje a odkazy:
    • Uvádí citace a odkazy na důvěryhodné externí zdroje, což umožňuje ověřit si informace a prozkoumat podpůrné texty.
  3. Přesnost a kontrola faktů:
    • Informace ve spolehlivých zdrojích jsou přesné a dobře prozkoumané. Fakta jsou křížově kontrolována prostřednictvím důkladného procesu ověřování.
  4. Aktuálnost:
    • Spolehlivé zdroje upřednostňují aktuálnost, zejména v rychle se vyvíjejících oblastech. Informace odrážejí nejnovější vývoj a výsledky výzkumu.
  5. Objektivita a vyvážený pohled:
    • Předkládají informace objektivně a nezaujatě. Zohledňují různé úhly pohledu na dané téma.

  6. Recenzní proces:
    • Spolehlivé akademické zdroje obvykle procházejí recenzním řízením, v němž odborníci v dané oblasti před zveřejněním obsah přezkoumávají a poznámkují.

  7. Transparentnost a odpovědnost:
    • Transparentně informují o svých zdrojích financování, afilacích a potenciálních střetech zájmů. Přijímají odpovědnost za přesnost svého obsahu.
  8. Původní obsah a uvádění autorství:
    • Vytvářejí původní obsah a řádně označují myšlenky převzaté z jiných zdrojů.
  9. Reputace a citace:
    • Jsou často citovány a odkazovány jinými renomovanými publikacemi.

  10. Konzistentní standardy psaní a redakční standardy:
    • Dodržují vysokou úroveň redakčních a spisovatelských standardů s minimem chyb a jednotným formátováním.

Znaky nevěrohodných zdrojů:

  1. Chybějící autorství:
    • Často neposkytují jasné informace o autorovi nebo organizaci, která za obsahem stojí. Absence identifikovatelných autorů může ztížit posouzení odbornosti a důvěryhodnosti informací.
  2. Absence ověřitelných zdrojů nebo odkazů:
    • Neuvádí citace nebo odkazy na důvěryhodné externí zdroje. Tvrzení nejsou podložena důkazy nebo ověřitelnými údaji.
  3. Senzační nebo clickbaitový obsah:
    • Používají senzační titulky, přehnaná tvrzení nebo clickbaity pro upoutání pozornosti. Upřednostňují senzacechtivost před přesností.
  4. Neaktuální informace:
    • Uvádějí zastaralé informace, které již nejsou relevantní nebo přesné. V rychle se vyvíjejících oblastech, jako je věda a technologie, mohou být zastaralé informace zavádějící.
  5. Neobjektivní nebo jednostranný pohled:
    • Mohou vykazovat zaujatost a prosazovat určitý názor, aniž by poskytovaly vyvážené informace nebo opačné pohledy.
  6. Špatný design a funkčnost webových stránek:
    • Nekvalitní design webových stránek, četné reklamy, vyskakovací okna a nefunkční odkazy. Nedostatek profesionality může svědčit o nedůvěryhodnosti.
  7. Nemoderovaný obsah vytvářený uživateli:
    • Zdroje, které umožňují komukoli přispívat do obsahu bez řádného moderování, mohou vést k šíření dezinformací a neověřených tvrzení.
  8. Opakující se nebo kopírovaný obsah:
    • Duplikují obsah z jiných webových stránek bez řádného uvedení autora.
  9. Nekonzistentní nebo nesouvislé psaní:
    • Nedůvěryhodné zdroje mohou vykazovat špatnou gramatiku, pravopisné chyby a nesouvislé psaní.
  10. Tvrzení, která jsou v rozporu se zjištěnými fakty:
    • Informace, které jsou v rozporu se zavedenými vědeckými nebo historickými fakty, jsou pravděpodobně nespolehlivé.
Kritéria hodnocení kvality

Kritéria hodnocení kvality informačních zdrojů

Cesta ke spolehlivým informacím může být například takováto:

  1. Vyhledávejte v odborných databázích a knihovnách:
    • Používejte specializované odborné databáze a knihovny, které nabízejí ověřené a recenzované zdroje od uznávaných autorit v daném oboru. Veřejné vyhledávače jako Google mohou poskytnout širokou škálu zdrojů, ale nemusí garantovat jejich spolehlivost.
  2. Identifikujte autoritu zdroje:
    • Zjistěte, kdo stojí za informacemi a jaká je jejich kvalifikace. Důvěryhodný zdroj bude mít jasně definovanou autoritu, buď v osobě odborníka, instituce nebo renomované organizace.
  3. Ověřujte důvěryhodnost autora a instituce:
    • Používejte různé zdroje a nástroje pro fact-checking, abyste ověřili pravdivost a přesnost informací. Hledejte informace o instituci nebo webovém portálu, na kterém je zdroj zveřejněn, a zjistěte, zda je důvěryhodná.

  4. Zkoumejte relevanci:
    • Zjistěte, zda obsah zdroje přesně odpovídá vašim potřebám a tématu výzkumu.
  5. Sledujte aktuálnost:
    • Spolehlivé zdroje poskytují aktuální a nejnovější informace.
  6. Zkoumejte objektivitu:
    • Zjistěte, zda jsou informace prezentovány vyváženě a bez zkreslení.
  7. Kontrolujte citované prameny:
    • Důležité je, aby byly informace podpořené relevantními zdroji. Pokud je zdroj založen na faktech nebo výzkumu, vyhledejte a ověřte informace uvedené v citacích.
  8. Porovnávejte více zdrojů:
    • Vyhledejte a srovnávejte informace z různých zdrojů za účelem ověření konzistence a přesnosti.
  9. Využívejte služeb univerzitních knihoven:
  10. Důkladně ověřujte výstupy z AI:
    • Výstupům získaným prostřednictvím AI nelze důvěřovat bez důkladného porovnání s dalšími opravdu odbornými zdroji.

Doporučené zdroje

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info